Gustav Frištenský: Síla, odvaha a srdce českého národa

Z Kamhajku až na vrchol Evropy

Narodil se 11. května 1879 v osadě Kamhajek u Křečhoře jako nejstarší syn Kateřiny a Aloise Frištenských. Od útlého věku pracoval na rodinném hospodářství – ve čtyřech letech držel opratě při proorávání řepy, v osmi vozil cukrovou řepu do cukrovaru ve Velimi, ve dvanácti tahal pytle se zrním.

Po dokončení školy rozhodla rodinná rada, že se vyučí kovářem. Po incidentu s úmyslně podstrčenou žhavou podkovou ale změnil obor a vyučil se řezníkem. Na zkušenou odešel do Brna, kde bydlel u strýce Aloise Choděry, jednoho ze zakladatelů brněnského Sokola. Právě tam objevil tělocvičnu, hrazdu, činky – a nakonec i zápas.

V roce 1899 se stal členem atletického klubu Hellas Brno. Přes den pracoval, večer trénoval, v neděli závodil. A právě v Hellasu položil základy ke svému největšímu sportovnímu úspěchu: 8. února 1903 se v Rotterdamu stal mistrem Evropy amatérů v řecko-římském zápase – jako vůbec první Čech. Cestu si hradil sám, klub neměl prostředky.

Jeho německý zaměstnavatel ho za to propustil – „českého rváče zaměstnávat nebude“. Gustav začal zápasit pod pseudonymem a 3. června 1903 přijal status profesionála. Následovala léta triumfů doma i v zahraničí, od Ruska po Ameriku.

Zápasník srdcem i duší

V roce 1906 zápasil v Litovli, kde mu jako vítězi předala kytici Miroslava Ellederová, dcera místního sládka. O dva roky později, 10. srpna 1908, se vzali v pražském kostele sv. Jindřicha. Miroslavě bylo 20, Gustavovi 29 let.

Zpočátku žili ve správní budově litovelského pivovaru, později se přestěhovali do vily na dnešní ulici Gustava Frištenského. V Litovli našli domov a klid – „náš život byl jako pohádka,“ vzpomínal Gustav.

Čestný muž v nečestné době

S manželkou prožili čtyřicet let – radosti i starosti, cestování, zápasnické triumfy, hospodaření na statku i dvě světové války. Během té druhé se Gustav aktivně zapojil do odboje a byl zatčen gestapem. Věznění přežil, ale nikdy nepřestal nést následky.

Miroslava mu byla oporou až do své náhlé smrti v roce 1947. Gustav se s jejím odchodem nikdy nesmířil. Zemřel 4. dubna 1957, o deset let později.

Odkaz, který přetrvává

Gustav Frištenský nebyl jen zápasník. Byl ztělesněním ideálu muže – silného, čestného a statečného. Jeho snubní prstýnky byly zhotoveny ze zlatého vítězného pásu. A právě zlato z pásu mistra světa dnes nese příběh o lásce, síle a charakteru.

Jeho životní krédo – „Nejde o to být silný, ale být silný a čestný“ – zůstává inspirací dodnes.